POLYPROSTORY
MALBA KOMBINOVANÁ S KRESBOU A PRÍZEMI: Motiv Poly - prostoru se v obrazech kaleisdoskopicky střídá, proměňuje, provazuje a donekonečna řetězí. Analogii můžeme objevit ve fyziologických a kreativních procesech člověka, majících společné kořeny v informační struktuře mrížky, sítě, algoritmu. Na principu vzájemně krystalicky provazovaných světů je postavena například síť neuronu, spojování polymeru, stejne jako bludište tvurčího procesu - s mnoha uzlovými body a paprskovitě se rozbíhající sítí otevřených cest i slepých stezek. Tyto „kobercové motivy“ vznikají intuitivně a možná mají něco společného s těmi, co se zjevovaly v halucinacích dávných tkalců, trpělivých pletařek, vyšívajících žen stejně jako zasvěcených vizionářů. Vystavený cyklus Poly - prostory je jen jednou z dimenzí mé širší osobní vize lidského příběhu provázaného se svým místem, časem a prostorem. Barevné nitě v této vizi hrají roli jak výtvarného prostredku barevné kresby, tak i symbolu. Věřím, že čím pomaleji obrazy vznikají, tím více je do nich zaneseno času - tedy kousek věčnosti a nekonečna.

 

PROVÁZANOSTI
AKCE V PROSTORU:Záznamy z akcí realizovaných na vybraných pražských místech a v Synagoze na Palmovce. Místa vnímám jako ohniska, v jejichž prostoru zachycujeme a zaznamenáváme běh času se všemi jeho jedinečnými událostmi. Urbanismus a domy přetrvávají coby stopy lidských příběhů. Provážeme-li nití náhodně vybrané body daného prostoru, vyjeví se nám „posvátná geometrie“ těchto míst, podobající se souhvězdím a konstelacím, v jejichž rámci člověk figuruje coby aktér i coby pozorovatel.Natahování provazu přímo v konkrétním místě je vlastne prostorovou kresbou.

OSOBNÍ STEHY
ASAMBLÁŽE, RECYKLOVANÉ RODINNÉ FOTOARCHÍVŮ: Jsou to práve nitě a barevné příze, které nás provázejí po celý život v podobě oděvu a textilí. Tělesná práce s osobními věcmi a barevnými nitmi patří k nejintimnejším ženským zkušenostem, jedná se o asambláže běžného každodenního života. Na fotografiích z různých rodinných archívů si všímám mezilidských vztahů i dekorovaných textilií na tělech lidí. Na vybraných snímcích převládají ženy ci celé rodiny, situace se často odehrávají ve chvílích rodinného volna. Posvátnou geometrii ženy zakódovaly do nenápadných textilních věcí, které jsou každodenně v těsném kontaktu s kuží našeho těla, coby nenápadní intimní svědci našich příběhů i symbolické průzory do Vesmíru.